Od 1. ledna 2009 bude restaurace La Casa Blů v Kozí ulici nekuřácká. Je to dobře nebo špatně? O tom jsme u „smíšeného“, půl na půl kuřácko -nekuřáckého stolu diskutovali, když zde nedávno probíhal zkušební, nekuřácký večírek. Bylo plno. A předpokládám, že plno bude i po Novém roce.
Poslední cigareta...
Tato hospoda s podtitulem „tvoje španělská vesnice“ má totiž příjemnou atmosféru a přijatelné ceny. Proč o tom tedy mluvím? Před touto hospodou si totiž nezakouříte ani venku. Na zábradlí je cedulka s žádostí: Nerušte klid a nekuřte zde. Je to celkem pochopitelné, bydlet v tomto domě, také bych nerad poslouchal hlasy návštěvníků restaurace. Budou však jejího příkladu následovat i jiné restaurace, nebo budou čekat až na zákon, který jim to nařídí?
Když si jdu večer posedět s kamarády, rád si dám cigaretu nebo doutník. Patří to k tomu. Ne u oběda nebo večeře, ale při posezení u piva mi tato neřest chybí. Odpůrci kouření se mnou jistě nebudou souhlasit a očekávám tudíž autodafé plné zdravotních argumentů, nicméně je to moje kacířská myšlenka. Taková pěkně odvětraná a nezakouřená hospoda U Zlatého tygra, to není ono. Anebo kubánská La Bodeguita del Medio bez doutníků. Ano, vadí mi, když potom přijdu domů a jsem cítit kouřem, ale jdu-li do hospody, počítám s tím. Stejně jako když sedím v létě u táboráku. „Není kouře bez ohně“ říká se. A není ohně bez kouře, chtělo by se dodat. Už slyším ty rozhořčené hlasy nekuřáků: „my ale ten váš kouř čichat nebudeme, zůstaňte si doma!“ Zůstat doma? Tedy stejný argument nabízený kuřáky nekuřákům? To se mi nechce. Tak co tedy s tím? Preferuji restaurace s kuřáckou a nekuřáckou částí, kde mají kvalitní odvětrání, jako to má například restaurace Potrefená Husa na Spořilově. Chápu ale, že je to poměrně nákladné a ne všude možné. Potom tedy zůstává na majitelích, komu dají přednost. Kuřáci se asi budou muset v některých hospodách smířit se zákazem kouření a nekuřáci zase na některé zakouřené podniky.
Nerad bych ale, aby se v budoucnu podobná prohibice týkala třeba alkoholu. Do čajovny sice zajdu rád, ale mám také rád možnost volby. Nebo zákaz kouření na veřejnosti i doma. Taková vize je možná přehnaná, ale kdo si dříve při četbě románu George Orwella „1984“ představoval život pod dozorem i po pádu komunismu?
