Broumovsko je známé především svými přírodními krásami a průzračně čistou vodou z místních skal. Současně je ale cenné pro jeho zachovalý soubor barokní architektury. Především pak unikátní práce architektů Dientzenhoferových zanechala v krajině svůj jedinečný otisk.
Kostel sv. Markéty v ŠonoveKarel Javurek
Nejvýznamnějšími staviteli a architekty Broumovska byli právě otec a syn Dientzenhoferové. Kryštof Dientzenhofer (1655 - 1722) se podílel na stavební činnosti v Broumovském klášteře a k jeho dílům patří kostely ve Vernéřovicích, Ruprechticích a v Otovicích. Kilián Ignác Dientzenhofer (1689 - 1751) uplatňoval při vlastním projektování kostelů nová řešení prostoru. Podle jeho plánů vznikla kaple na Hvězdě, kostely v Heřmánkovicích, Vižňově, Šonově, Božanově a Bezděkově nad Metují. Kromě broumovského kláštera je trvalou upomínkou jejich práce osm vesnických kostelů, tzv. Broumovská skupina, a mnoho menších sakrálních památek v krajině - boží muka, sochy, kříže a křížové cesty.
Přirozeným hospodářským, kulturním a správním centrem regionu a městem s bohatou historií je Broumov. Historické centrum Broumova s měšťanskými domy a několika kostely je městskou památkovou zónou. Náměstí zdobí barokní Mariánský sloup od J. Brokoffa (1706). Dominantou Broumova je ale určitě benediktinský klášter (národní kulturní památka), jehož dnešní podoba je výsledkem barokní přestavby v letech 1726 – 48, převážně podle projektu K. I. Dientzenhofera. Součástí kláštera je také knihovna se vzácnými exempláři knih. Kodex Gigas, Ďáblova bible byla původně také součástí sbírky, než ji tehdejší opat věnoval Břevnovskému klášteru, odkud ji za třicetileté války jako válečnou kořist odnesli Švédové.
Z Broumova se úzkou silničkou se stromořadím dostanete do Šonova, který se nachází na úpatí hřebene Javořích hor a táhne se až k hranici s Polskem. Na kopci nad Šonovem stojí barokní kostel sv. Markéty vystavěný v letech 1727 - 30 podle projektu K. I. Dientzenhofera. Je to jediný kostel na Broumovsku, který má dvě věže a je zřejmě nejhezčí a nejvýraznější stavbou z tzv. broumovské skupiny barokních kostelů. Bohužel však není v takovém stavu, který by odpovídal významu tohoto kostela. Poškozené průčelí a rozbitá okna dodávají ceduli Kulturní památka cynický význam.
Přes havarijní stav vynikají tyto stavby citem pro začlenění do krajiny i výrazným architektonickým pojetím a bezesporu umocňují genius loci- „duch místa“. Krásná, emocemi nabitá krajina je kultivována barokní architekturou a právě napětí mezi přírodou a architekturou vytváří harmonický celek.
